Přezkumné jednání a schůze věřitelů

-povolí-li insolvenční soud oddlužení, určí zároveň termín přezkumného jednání,

– přezkumné jednání se koná za účelem přezkoumání přihlášených pohledávek podle seznamu

přihlášených pohledávek,

– dlužník a insolvenční správce jsou oprávnění popírat pravost, výši a pořadí všech

přihlášených pohledávek,

– pokud není pohledávka insolvenčním správcem popřena, je považována za zjištěnou,

– pokud je insolvenčním správcem popřena, může insolvenční správce nebo věřitel (podle

toho, zda jde o pohledávku vykonatelnou nebo nevykonatelnou) podat žalobu na určení

popřené pohledávky nebo na popření vykonatelné pohledávky

– popření pohledávky dlužníkem nemá vliv na její zjištění.

 

Obvykle ihned po skončení přezkumného jednání se koná schůze věřitelů :

– účast insolvenčního správce a dlužníka je nezbytná

– důležité: dlužník je povinen se této schůze zúčastnit osobně a zodpovědět dotazy

přítomných věřitelů, jestliže se bez omluvy nedostaví nebo neshledá-li soud jeho

omluvu důvodnou, má se za to, že vzal návrh na oddlužení zpět,

– schůze věřitelů se koná ke projednání způsobu oddlužení (nikoli k povolení oddlužení jako

takovému – o tom již rozhodl soud) – tzn. zda bude oddlužení provedeno zpeněžením

majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře,

– věřitelé hlasují na schůzi věřitelů o přijetí způsobu oddlužení (případně tak mohou učinit i

mimo schůzi věřitelů korespondenčním hlasováním), avšak pokud ani jeden způsobů

oddlužení nezíská prostou většinu hlasů nezajištěných věřitelů počítanou podle velikosti

jejich pohledávek, rozhodne o způsobu oddlužení insolvenční soud (pozn.: v 90% tomu

tak je a věřitelé se schůze neúčastní),

– insolvenční správce může před zahájením schůze věřitelů upozornit na to, že jsou zde

skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení,

– věřitelé mohou namítat do skončení schůze věřitelů, že jsou zde skutečnosti, které by jinak

odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, k projednání těchto námitek

soud nařídí (zvláštní) jednání,

– po skončení tohoto jednání, resp. po uplynutí lhůty k podání námitek, rozhodne soud o

schválení oddlužení, pokud vyjdou najevo skutečnosti, které by odůvodňovaly zamítnutí

návrhu na povolení oddlužení, rozhodne o neschválení oddlužení.

 

Závěr: pokud nevyjdou najevo nějaké nové skutečnosti, které by odůvodňovaly

zamítnutí návrhu na povolení oddlužení (tedy že oddlužení vůbec nemělo být

povoleno), nemůže schůze věřitelů vést k neschválení oddlužení, ale rozhoduje

jen o způsobu oddlužení (pozn. a je zjevné, že pokud v majetkové podstatě není

majetek v hodnotě, který by převýšil splátky podle splátkového kalendáře, tak

se přikloní k oddlužení plněním splátkového kalendáře).